Marek Hyka: „Z hodinek nespouštím oči.“

Marku, jaké máte hodinky?

Nosím Hamilton Khaki Aviation Worldtimer Chrono Quartz. Jsou super. Nejenže dobře vypadají, ale hlavně mi dokonale slouží za všech podmínek: ve větru, v dešti a v našem akrobatickém světě i v oleji. Občas je celé umažu, ale naštěstí se snadno udržují. Jsou to prostě hodinky do nepohody, mám je rád.

Nosíte hodinky i při tréninku?

V létání jsou pro mě velmi důležité. Já totiž nemám letadlo s povolením létat v noci. Na schůzku se opozdit můžu, ale když jsem v presu a chci přistát po západu slunce, mám na to pouze dvacet minut. Čas je v letectví nesmírně důležitou veličinou, pilot ho vnímá a neustále s ním počítá. Může se stát, že mi v letadle selže GPS, zůstane mi mapa a moje hamiltony. V tu chvíli z nich nespustím oči a budu neustále počítat. Jen tak se může pilot orientovat a srovnávat svou pozici s mapou a terénem.

A máte je na ruce i při závodech?

Samozřejmě, v tu chvíli mají moje hamiltony nezastupitelnou funkci. Každý závodník totiž dostane startovní číslo a musí sám odhadnout, kdy přijde na start. Někdy to trvá i dva dny, bez nadsázky. Mám hrubou představu, jak dlouho trvá závodní let každého letce, jak dlouhé jsou organizační přestávky. Z toho pak kalkuluji, kdy přijde můj čas a mám být připraven.

Pár hodin před startem na hodinky usilovně koukám, snažím se potlačovat nervozitu. To je stav, kdy už mi ani fórky nejdou. Ve chvíli, kdy odstartuji, musím kontrolovat, jak dlouho sestavu letím, a „nepřepálit“ stanovený čas.

Používáte přídavné funkce, doplňkové mechanismy hodinek Hamilton, vhodné pro aviatiku?

Když zrovna lítám po světě, používám funkci GMT. V tu chvíli se ukazatel druhého časového pásma hodí.

Kolik času jste už za život strávil ve vzduchu?

Odhaduji to tak na tisíc hodin. V klasickém létání, jako je třeba to komerční nebo vojenské, to není mnoho, ale v akrobacii je to hodně a té jsem se v životě věnoval nejvíc. Letecká akrobacie je pro organismus velmi náročný sport, ne každý ho zvládne a vydrží ten fyzický nápor. Startuji denně dvakrát až třikrát, v letadle strávím vždy okolo dvaceti minut. Přetížení mám pak nahoře během vteřiny i +9 a –8 G.

Takový tréninkový nápor vydrží tělo tři až čtyři dny, pak je potřeba týden na regeneraci. Akrobatický letec, který se chystá na mistrovství světa, by měl ve vzduchu natrénovat něco mezi třiceti až padesáti hodinami ročně. K tomu je důležitá celoroční fyzická příprava, která musí být na špičkové, téměř vrcholové úrovni. A samozřejmě, a to už moc lidí nevidí, je důležitý i servis letadla. Na každou akrobatickou hodinu připadne klidně několik hodin na údržbu stroje.

Jaká byla vaše nejdelší minuta v životě?

Vysadil mi motor hned po startu, z neznámých důvodů se rozpadl. Dostával zřejmě zabrat. Rázem byl z mého stroje kluzák, se kterým jsem musel doplachtit na zem a bezpečně přistát. Všechna rozhodnutí se v tu chvíli musela vměstnat jen do několika setin sekundy.

Jak dlouho trvá vaše akrobatické vystoupení na soutěžích? Máte čas myslet v průběhu sestavy i na něco jiného než na samotný let?

Závodní let v klasické akrobacii trvá osm minut a ve freestylu čtyři minuty. Zátěž a soustředění jsou maximální, kouří se mi z hlavy, po pár minutách jsem kompletně zpocený a vypadám, že jsem zrovna vyšel ze sprchy. Jsem trochu jako stroj, dělám automaticky nacvičené věci – přesnou akrobacii. Periferně musím být stále v kontaktu se svým letadlem, zůstat v bezpečné výšce, v prostoru být přesně tam, kde chci. Na nic jiného nemyslím.

Máte čas na nějaké koníčky?

No jasně, už teď se vidím na lyžích nebo surfu, windsurfu… Akrobacie je ten největší kůň, ale člověk musí i relaxovat.

Která je vaše nejoblíbenější část dne?

Když jsem se svým synem.